Ptáci oživí zimní zahrady, pokud jim člověk pomůže

Není jim příliš do zpěvu . Všechno jejich úsilí se soustředilo na přežití
nejkrutějšího období roku. Voda zmrzla , půda skrývající během vegetace
hmyz a brouci rovněž . Zůstaly jen plody na keřích a stromech a naději , že
svůj dluh za přirozenou celoroční pomoc splatí člověk .
Ovocný sad Bieličanov Stanislava Panáka a Pavla pijte je iv zimě plný
života. Na stromech je rozvěšenými 15 ptačích budek , které přátelé
vyřízli z bútľavých kmenů . Hledali je od jara do podzimu v lesích nad
Partyzánským . Náruživí ovocnáři si neumějí sad představit bez ptactva.
Vědí proč . Chtějí vypěstovat ovoce , kterého se co nejméně dotkne
chemie .
" Jen párek sýkorek vysbírá během hnízdění 30 www.postel-s-prostorem-uloznym.cz hmyzu .
Sýkorky se nám vlastně starají o zdravé ovoce i o naše vlastní
zdraví , " říká Stanislav Panák . A jelikož sýkorka vyvede do roka dva
kŕdliky mláďat , uloví 60 kilogramů hmyzu . "Není lepšího přírodního
prostředku na likvidaci Čičava a žravého hmyzu , " pochvaluje si Jozef
Čerňanský , ovocnář z Tepličky nad Váhom .
Čerňanský , Panák , ale i operní zpěvák Peter Dvorský či herečka
Soňa Valentová jsou příslušníci mnohatisícové zahrádkářské obce , kteří
mají v zahradách budky a krmítka pro ptáčky . Milují jejich zpěv ,
uvědomují si jejich užitečnost , a proto jim přes zimu pomáhají přežít . "Jsou
to živé bytosti , kterým je třeba pomoci , " vysvětluje svůj postoj Soňa
Valentová , která má na zimu pro opeřence připraveny pytel slunečnice od
známého ze Žitného ostrova .
Do zimních zahrad nejčastěji přilétají sýkorky , drozdi a vrabci .
Vrabčiaci klbčiaci se v Slovenská dvorech však v poslední době řídnou .
Kdysi jejich hospodyňky neměli rady. Když nasypali zrno slepicím , ZOBAL jej spolu
s nimi . Jenže dnes vypadají dvory jinak , slepic , hus a kachen téměř není ,
zmizely hnojiště a vrabcům se zúžil jejich přirozený životní prostor . jinak ,
jak připomíná ornitolog Ján Gugh , " vrabci nejsou žádní Příživníci ,
živí se hmyzem právě tak jako sýkorky či vlaštovky " .
Země a zahrady v ní se mění. A přestože se nám zdají krásnějšími ,
ve skutečnosti ptactvu nemusí vždy prospívat. Ze zahrad zmizely jabloně ,
hrušky a třešně s vysokými bohatými korunami , kde nacházeli přirozený
úkryt a pocit bezpečí ptáci. Zima je tlačí do blízkosti lidských
obydlí , ale moderní zahrady tvoří převážně nízká výsadba ovocných či
okrasných stromů . Jakoby jsme zapomněli na ptactvo .
" Jak nám mizí z dohledu a stává se vzácnějším , uvědomujeme si , že
musíme něco změnit . Náš pohled na zahradu i krajinu , " všímá si
nestor slovenského ovocnářství Ivan Hričovský . Nestačí se přitom po novém
podívat na vlastní zahradu , ale na celou obec . Protože ptactvo sídlí
v zemi a ta mu přestává poskytovat přirozený úkryt a zdroje
potravin.
Hričovský například navrhuje , aby se v okolí obcí budovali remízky . ty
poskytují přirozený úkryt nejen drobné zvěře , ale i ptactvu . V každé
obci žijí myslivci , zahrádkáři , farmáři , druzstevníci , jedním slovem
hospodaří obecního katastru . Z přírodopisu území vypadli stromy , které
tvořily její přirozený šat . Opět je třeba vysadit třešeň ptačí , ořech
královský , mišpule , oskeruše . V korunách těchto stromů najdou
hnízdiště ptáky , které k nám s radostí přiletí i přes zimu .
V samotných zahradách najde ptactvo domů například v živých
plotech . Nejlepší je sestavit ho z hlohu , ptačího zobu , habru , javoru
acer bába , dřínu . Pokud je zahrada větší , vyplatí se zařadit do živého
plotu vyšší stromy jako javor či břízu . Součástí zahradní výsadby by
měly být drobné bobuloviny , kterými se ptáčky přes zimu živí .
Když uděláme tento první krok , budou naše zahrady živější , zelenější a
barevnější nejen o květiny či plody stromů a keřů , ale io barvy
opeřenců . Zima není šedá , jak se občas zdá. Na běloba sněhu se zaskví
drozd i vzácný , ze Skandinávie přilétající Chocholáč , datel , hýl ,
strnad či Rehek domovní .
Pokud už jsou tito návštěvníci v zahradě , třeba také vědět , čím jejich
nabídnout . Drozdi , brkoslav mají rády jablka , různé plody . sýkorky ,
brhlík , šoupálek milují slunečnici , lůj , tuk , vařené maso , oříšky ,
ovesné vločky . Vrabci , strnadi žluté i hrdličky si pochutnají na pšenici ,
drcené kukuřici , ječmeni a slunečnici , stehlíci zobou , proso , mák , řepku
olejnou .
Ptáci mají skvělou paměť . A za dobro se nám odplatím , když zima pomine a
zahrada ožije . Bude v ní vesele , živě a zdravě .
Text : Jozef Sedlák
Foto : Ivan Majerský